Rabštejn u Dukovan

Hrad Rabštejn stával u Dukovan na strmé skále na pravém břehu řeky Jihlavy. Byla to stavba pevná a dosti rozsáhlá, o čemž dnes svědčí několik mohutných zdí bez architektonických detailů a zbytky předhradí.

Hrad byl vystavěn někdy v prvé polovině 14. století pány z Janovic. Jeho rozloha neodpovídala velikosti panství, které k němu náleželo: šlo totiž jen o vsi Dukovany a Horní Dubňany. Když markrabě Jan Jindřich obnovoval markraběcí majetek na Moravě, získal Rabštejn jeho syn markrabě Prokop, který jej postoupil svému horlivému stoupenci Hynku Jevišovskému z Kunštátu, zvanému Suchý čert. Za něho se stal hrad metlou kraje, neboť Hynek se svou posádkou podnikal do širého okolí loupežné výpravy; zvláště ohrožoval obchodní karavany, které putovaly po silnici z Brna do Vídně a do Znojma. Proto museli moravští stavové již v r. 1409 proti tehdejším držitelům hradu Jindřichu a Petru z Kunštátu vojensky zakročit.

Zajímačové z Kunštátu, vesměs stoupenci husitů, přijali na Rabštejn husitskou posádku. Po husitských válkách (ve 40. letech 15. století) odepřela rabštejnská posádka vzdát se loupežení, a proto moravští stavové Rabštejn dobyli a v r. 1446 zbořili. Od té doby zůstal v troskách. Rabštejnské zboží se stalo součástí královského majetku a král Vladislav II. je zastavil Vilému z Pernštejna, od něhož je přijali páni z Lipé.

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, Nakladatelství Svoboda, Praha 1981

1. 

   GPS: N 49° 05' 49.34"

             E 16° 09' 13.22"

Zřícenina hradu Čalonice

Archeologický výzkum datuje počátky hradu do konce 13. století, v pramenech se však poprvé objevil až v letech 1364-74 v přídomku Sezemy z Čalonic z rodu vladyků z Bukoviny. Výslovně se hrad zmiňuje až roku 1392, kdy již patřil Zikmundovi z Myslibořic. Někdy v průběhu 15. století se neznámým způsobem dostal do držení dalešického kláštera. To již však Čalonice neexistovaly, někdy před rokem 1417, snad za markraběcích válek byly dobyty a rozbořeny.


GPS: N 49° 08' 17.35"
         E 16° 05' 59.00"

Tvrz Plešice

Reliéfní zbytky opevnění leží na začátku protáhlého výběžku do záhybu Dalešické přehrady, na druhé straně Plešického potoka než necelých 200 m vzdálený hrad Holoubek. Ten však leží o značných pár metrů níže a dokud nebylo okolí porostlé stromy jako dnes, byl hrad v pohledu z opevnění jako na dlani. Sama jejich vzájemná poloha už navozuje myšlenku, že stavba opevnění vznikla jako obléhací tvrz při dobývání Holoubka. Tato možnost se taky jeví jako nejpravděpodobnější, protože vzdálenost od vsi byla značná a na přelomu 14. a 15.století, kdy Plešické zboží drželi drobní vlastníci, byl ve vsi navíc dvůr a prostředky k vybudování větší tvrze by bylo jistě obtížné sehnat.

Stavebníkem opevnění byl tedy nejspíš Martin z Radotic. Byl majitelem Holoubka, kterému hrad okolo roku 1393 obsadil Jindřich z Kunštátu a Jevišovic a protože nepomohlo téměř 14 let soudních sporů, rozhodl se jednat sám a hrad po několika měsíčním obléhání dobyl. Po získání hradu opevnění ztratilo smysl, takže jeho život byl pravděpodobně dost krátký. Archeologický průzkum, který by to potvrdil či vyvrátil však zatím neproběhl.

Opevnění je poměrně rozsáhlé, je z hřebene vyděleno příčnými příkopy na obou stranách, asi 10m širokými a dnes již nízkým vnějším valem. Boky byly tak strmé, že zde to nebylo potřeba, ale lehčí ohrazení zde jistě stálo. Plocha jádra má asi 36 x 29m a její severozápadní část je vyvýšena. O zástavbě není nic známo, ale dá se předpokládat lehčí dřevěná konstrukce.

Dnes je blízký hrad Holoubek vidět mezi stromy až z konce výběžku, asi 100m níže za opevněním. Zde se navíc rýsuje ještě další náznak příkopu a terénních úprav, takže je pravděpodobné a ani nepřekvapuje, že k dobývání a ostřelování hradu byl výběžek využitý po celé své délce.

Volně přístupné.
GPS: N 49° 10' 17.99"
         E 16° 02' 51.20"

Zřícenina hradu Holoubek

Na Dalešické přehradě si půjčte loďku a pádlujte a pádlujte asi 2,5 km od kempu až po levé straně spatříte mezi stromy torzo jedné zdi. Pokud poplujete dále, narazíte na ostrov na jehož samém vrcholu je hrad Kozlov. Bude-li málo vody, ostrov se jeví jakožto poloostov.
Ke zřícenině se nejlépe dostanete po cestě vedoucí z obce Plešice, podél Plešického potoka. Tato cesta Vás dovede na červeně značenou turistickou cestu. Po ní se vydejte vpravo k rozcestníku, který Vás již navede ke zřícenině.

Hrad Holoubek (německy Taubenstein) byl vybudován na ostrohu nad řekou Jihlavou u Plešic v první polovině 14. století pány ze Staříče; poprvé se připomíná v r. 1353. Kolem r. 1400, za domácích válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem, byl přepaden a dostal se do rukou strany markraběte Prokopa, ale za husitských válek byl v moci strany katolické. V obou případech podnikala hradní posádka časté loupežné výpady do dalekého okolí a této činnosti nezanechala ani po ukončení válek. Proto byl hrad na základě usnesení zemských stavů z r. 1444 jako loupežnické sídlo rozbořen a zůstaly z něho jen zbytky věže a hradebních zdí.

Volně přístupná zřícenina.


GPS: N 49° 10' 19.43" E 16° 03' 01.01"

Zřícenina hradu Kozlov

Na ostrově na Dalešické přehradě se nalézají skromné zbytky nevelkého hradu. V kempu si půjčte lodičku a pádlujte a pádlujte asi 3km až uvidíte před sebou ostrov. (Při nízké hladině poloostrov) Nezapomeňte se podívat také na zříceninu hradu Holoubek, který je ještě před hradem Kozlov. PS: až budete proplouvat pod mostem, zkuste si ozvěnu, stojí za to.

Po hradu Kozlovu, vybudovaném v r. 1310 na levém břehu Jihlávky, jihozápadně od Kozlan, zbyly jen nepatrné pozůstatky. Hrad, který náležel k původnímu majetku třebíčského benediktinského kláštera, patřil k ochranným hradům na okrajovém území kláštera. Byl patrně zničen v druhé polovině 15. století za válek česko-uherských ; v r. 1490 se již výslovně uvádí jako pustý.

Volně přístupná zřícenina.
GPS: N 49° 10' 30.28" E 16° 02' 51.89"

Kozlany

Obec Kozlany se rozprostírá ve východní části Českomoravské vrchoviny. Českomoravská vrchovina je jednou z ekologicky nejzachovalejších oblastí České republiky. Zdejší kraj je drsný, ale krásný, plný proměn a romantiky.

Okolí Kozlan se rozkládá v malebné krajině, tvořené zaoblenými vrchy porostlými smíšenými lesy, romanticky vyhlížejícími skalisky, širokými údolími s rybníky a potůčky a celému kraji dominuje řeka Jihlava s přehradní nádrží Dalešice a nádherné údolí řek Oslava a Chvojnice.Celý kraj je protkán stužkami značených stezek pro milovníky pěší turistiky a cykloturistiky. Zdejší terén je vhodný k procházkám, výletům, rybaření a k celkovému tělesnému i duševnímu odpočinku. Ve vzácné harmonii se zde spojují příležitosti pro radosti všech ročních období.

Na území regionu se každoročně koná mnoho kulturních a sportovních akcí. Dalším důležitým faktorem je oživení a pěstování kulturních tradic. Právě v této oblasti mají dnes některé obce významnou roli.

Kozlany leží v nadmořské výšce 445 m v mírném dolíku na levém břehu řeky Jihlavy. Jsou vzdáleny asi 10 km od Náměště nad Oslavou a 18 km od Třebíče. Jméno Kozlany, původně "Kozlané", se objevuje na listině kláštera třebíčského již roku 1104.

Okolí obce Kozlan směrem k Dalešické přehradě, která zde vznikla v 70. letech, je velmi malebné a romantické. Nachází se zde nepatrné pozůstatky středověkého hradu Kozlova a na protějším břehu pozůstatky hradu Holoubka, sídel pověstných loupeživých rytířů. Dnes jsou v těchto okolních lesích vybudovány v katastru obce tři chatové lokality, v každé je přes 40 chat. Střed obce tvoří budova Obecního úřadu s Hasičskou zbrojnicí s nadstavbou,ve které je provozovna pohostinství s velkým sálem, který slouží též ke společenským a kulturním akcím. Další dominantou obce se stává bytový dům spolu s prodejnou smíšeného zboží. Bytový dům se v současné době dokončuje a byl přestavěn z rozestavěné budovy PVS z roku 1989 a bude v něm 5 bytů.

Kozlany

Zvětšit mapu

http://www.namestsko.cz/kozlany/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kozlany_%28okres_T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D%29